Je to příšerné

tvrdil jeden z účastníků dnešního kroužku. Když jsem jej vyzval aby tedy odešel, že zde být nemusí; dozvěděl jsem se, že nechce odejít, že ho to baví, ale že pomáhá, když něco nejde, si nahlas vyslovit jaké to je a pak už to jde. Tak nevím…Staří mazáci už mají lodě hotové, nebo téměř hotové, kdo by se piplal s detaily, že… A tak se zabývali činnosti veskrze nemodelářskou, nicméně velmi praktickou a samostatnou a tak jsem je při ní nechal. Alespoň byl klid. Klid vlastně ne, protože se bavili vytahováním hřebíků z dřevěného špalku, které tam někdo před nimi s pečlivou nesmyslností natloukl, a které po vytažení rovnali na kovadlině. Hrůza, co nadělali rámusu.

Naštěstí se našli i pracanti. Patrik s Tadeášem brousili a tmelili a zase brousili a tmelili až toho znaveni nechali a šli hřebíky vytahovat taky….

Dnes bylo vůbec velice hlučno, neboť jsem klukům směle konkuroval frézováním dílů na naše nová letadla. Zahajujeme sériovou výrobu šesti létajících strojů. Letové zkoušky prototypu ukázaly, že máme těžiště hodně vzadu a bylo nutné mírně přepracovat konstrukci. Dominik se briskně ujal nepotřebných dílů staré verze a sestavil si kluzák.  Šikula, co říkáte?

Mějte se a nashledanou v příštím modeláři

-SCA-