Kroužky se nám rozběhly, pracovní podmínky v dílnách zase o něco zlepšily, hraní počítačových her doma je nuda až otrava a tak není divu, že se náš kroužek zase rozrostl o nové modeláře.
A není tedy ani divu, že se o nás dozvěděli, no však víte kde, tam nahoře… a poslali vyslance aby vše prověřil. Udělal to důkladně a byl nadšen. Všechno se mu líbilo, vše si nechal vysvětlit, vše pochválil, nás povzbudil a toho zlého vůbec dovnitř nepustil. Jen na závěr prý něco o pečlivosti, trpělivost, úklidu, slušné mluvě a tak…, ale stačil slib a popřáli jsme si vše dobré v kroužku i mezi námi navzájem a dobrá nálada zůstala s námi až dosud.
Dobrá nálada znamená, že práce jde hezky od ruky a já mám osobně největší radost z toho, že kluci dokončují plachetničky. Když se srovnají do řady, vypadají moc nadějně.
Letos jsme zvolili pracovní metodu „já bych chtěl“ to znamená, že každý staví co by chtěl. S volbou to ovšem není tak, jak říká populární výrok: „každý si může vybrat jakoukoli barvu, pokud bude černá“. U nás je na výběr mezi plachetničkou, malou lodí třídy EX-500, velkou dvoumotorovou lodí, vznášedlem, nebo letadlem. Jako bonus si každý může vymyslet vlastní projekt, ale o tom píšu v jiném článku.
Dobrého však bylo víc, v dílnách jsou nové elektro rozvody, osvětlení, dostali jsme darem akupaky, velkou obrazovku pro silmulátor létání a hliníkovou lakovnu a tři tisíce červených a tři tisíce zelených LED diod, což jde na některých modelech již docela poznat.
Podívejte se na obrázky v galerii, často řeknou více, než mnoho slov.
Mějte se
Stanislav Čajánek
